Neozbrojený boj

7. dubna 2008 v 6:40 |  Článek
Filipínský boj beze zbraně patří mezi nejméně známé styly ve světě.Stále více lidí poznává KAE jako boj s tyčí,nožem nebo mačetou,ale ten neozbrojený je zatím v ústraní.Jeho historie je stejně bohatá,jako ta se zbraněmi .Kromě stylů,které vznikaly přímo na Filipínách,přicházely informace ze západu /Indie - Kambodža - Barma - Thajsko - Malaysie - Indonésie/ z velké části díky muslimům pod označením Silat.Během exodu tisíců Čínanů se předávaly další techniky a začalo se objevovat slovo Kuntao /Kung Fu/.Od 12.století se tak utvářely různé styly,které se víceméně zaměřovaly na různé způsoby neozbrojeného boje. Posledních 100 let docházelo také k výraznému absorbování technik z japonských b.u. /JiuJitsu,Karate,Aikido/.Toto mísení informací je naprosto stejné jako ve všech zemích na světě,ale Filipínci se neomezili na prosté kopírování a sbírání technik.Vytvořili naprosto unikátní systémy,metodiku výcviku a udrželi si správný pohled na bojové umění.Přestože mnoho lidí fma nezná s velkou určitostí využívá některých metod a technik právě z fma.Na několik málo ukázkových příkladů upozorním později.Zatímco boj beze zbraně má velmi starou historii s názvoslovým už je to problematičtější.Vzhledem k tomu,že Filipíny jsou rozděleny na mnoho regionů,rozvíjely se styly víceméně odděleně a také nebyla potřeba je pojmenovávat.Ještě dnes platí,že neozbrojenému boji se říká "neozbrojený boj". Když se fma začlo před 50 lety výrazně šířit do světa bylo nutné některé skutečnosti pojmenovat.Také rozvoj a specializace celého světa bojových umění vytvářelo tlak na vznik určité strukturalizace. Začaly vznikat různá pojmenování nebo se vyzdvihly jiné,historicky známé názvy,které se staly populární a s postupem času zahrnuly to co nebylo pojmenováno.Některé z těchto termínů se pokusím popsat.Přestože každý z nich může být díky svému komplexnímu obsahu samostatným stylem,dnes se s nimi nejčastěji setkáte,jako se součástí Kali / Arnis / Escrima aj.

Pangamut / Mano Mano
Tyto názvy nejčastěji označují komplexní neozbrojený boj,který se víceméně skládá z níže uvedených stylů.Hlavní důraz je kladen na pohyb celého těla v boji a ve využití jakýchkoli prostředků k přežití.Hlavním znakem je kompatibilita mezi technikami beze zbraní a technikami s nožem nebo s tyčemi/mačetami.Bojuje se na všechny vzdálenosti včetně boje na zemi.Existuje velká škála úderů /a použití úderových ploch/,krytů /tvrdých i měkých/,kopů,vstupů,vyvádění z rovnováhy,příšlapů,podmetů,porazů,páčení,zámků,škrcení,držení,kousání,útoků na nervové body a genitálie,klamavých útoků atd.Dále také techniky proti noži nebo jiným zbraním včetně jejich odzbrojování.Dříve si také bojovníci namáčeli končetiny do ostrého koření nebo jedu a ten se pak dostal protivníkovi do očí,ran nebo jiných částí těla. Většina technik přichází z boje se zbraněmi a tudíž je od začátku budouvána určitá dynamika pohybu,citlivost na vzdálenost od soupeře a snaha o maximální destrukci směřující k rychlému ukončení boje.Právě ničení soupeřových končetin je důležitým cílem.Kdo nemůže chodit,nemůže se přesouvat,kdo neudrží zbraň ten ztrácí svou výhodu atd.Cvičením uzavřených drilů,které se provádí maximální rychlostí, se ukládají techniky a pohyb do podvědomí,aby boj probíhal správně na nevědomé úrovni a tudíž se předešlo chybám vzniklým stresem / tunelovým viděním.Protože celé tělo je nástrojem k boji,neomezuje se bojovník pouze na naučené techniky,ale může instinktivně provést něco co dříve neudělal,ale tím rozhodnut střetnutí. Pangamut/Mano Mano není jen technika,musí se cvičit pohyb,zvyšovat odolnost a kvalitu centrální nervové soustavy a zlepšovat strategii a načasování.

Cadena de Mano
Často se překládá jako "řetěz rukou".Hlavním úkolem je nezastavovat útok po několika zásazích,ale mlátit toho druhého tak dlouho až boj evidentně končí.Na začátku je možné manévrovat a čekat na příležitost /jako u boxu/,ale pokud se dostanete do kontaktu se soupeřem,už se váš pohyb nezastaví.V jedné chvilce může probíhat mnoho současných pohybů.Zatímco jedna noha kope nebo přišlapává tu soupeřovu ruce se nezastaví a stále zasahují svůj cíl.Pokud má soupeř čas na nějakou obranu je tato instinktivně rozbita nebo obcházena zcela instinktivně a opět bez zastavení.Zatímco jedna ruka zasahuje ta druhá během nápřahu může kontrolovat soupeře a vmanévrovat ho do nepříznivého postavení /např. kontrola lokte/ atd. Velmi důležitá je tedy rychlost reakce a přechod z relaxovaného stavu do maximální expozivní rychlosti a síly.Vzhledem k rozvoji centrální nervové soustavy a motorických schopností je většina tréninku věnována uzavřeným drilům /Tapi Tapi,Hubud atd./.Kromě pěstí se více používá otevřených dlaní,malíkových hran,loktů,kolen,hlavy a píchání prsty.Často se zde setkáte s označením "trapping",které znamená "zachycování".Ruka,kterou zachytíte a kontrolujete vás nemůže ohrozit !

Panantukan / Suntukan
Tento název se stal známým především díky Danu Inosantovi v letech 1970-?? a od té doby si získává stále větší oblibu.Říká se mu "filipínský box" a je často přirovnáván k tomu evropskému. Jenže kromě několika úderů a tréninku na pytli/lapách tu veškerá podobnost končí.Paradoxně právě "Panantukan" /fma/ ovlivnil "evropský" box,který převzal práci s tělem,různé úhyby,bloky a pár dalších technik.Technická základna Panantukanu je opět založena na technikách s nožem a tyčí,které byly převedeny do neozbrojeného boje.Tento fakt vysvětluje nejen originální pohyb,ale také přístup k boji,který tak ovlivnil světový box.Jsou zde obsaženy nejen údery pěstí,ale také dlaněmi,malíkovými hranami,prsty,lokty,hlavou,předloktím atd.Používají se také techniky Cadena de Mano /trapping/,útoky kolenem,kopy na dolní pásmo,strhy,podmety,páky,vychylování atd. Hlavní znaky jsou udržování vzdálenosti od soupeře,úhyby,finty,zásahy a stažení.Nejčastěji jsou atakovány soupeřovi končetiny /ruce,nohy/,genitálie,oči,nos,krk a čelist.Známé je slovo "gunting",které označuje útoky na nervové body a svaly doprovázené současným blokem. Panantukan je styl boxu bez rukavic,takže ochrané pomůcky jsou nutné jen při některých treninkových postupech.

Sikaran / Pananjakman / Sipa
Sipa a Sikaran jsou výrazy pro kop nebo kopání /nohou/.Pananjakman bývá součástí některých stylů /Panantukan/ a obsahuje různé kopy na spodní pásmo /kolena,stehna,genitálie/.Sikaran se dnes často označuje za "filipínský kickbox".Jeho původ lze vystopovat v indonézském Pentjak Silat.Jedná se o boj silných nohou na větší vzdálenost.Hlavní myšlenka je zasáhnout,ale nebýt zasažen.Ruce se používají jen vyjímečně k blokování a úderům.Z 90pr. jsou to techniky nohou včetně kopů z otočky a ve výskoku.Některé jsou natolik originální,že je v 50tých letech převzalo i Teakwondo.V dobách války sloužil Sikaran k sebeobraně,ale v míru se v něm pořádaly soutěže. Odměnou za vítězství byl titul mistra nebo šampióna,jenž si každý mohl vydobýt v kruhu,kde postupně proti sobě nastupovali farmáři z různých vesnic.Na rozdíl od jiných b.u. zde vystupovaly i ženy.Vyzyvatel byl oprávněn určit jakékoli překážky a znevýhodnění vyzývanému a ten neměl jinou volbu než s podmínkami /zápasu/ souhlasit.Prakticky všechny byly nefér - jako např. postavit tři ozbrojené muže proti jednomu neozbrojenému,bojovat se svázanýma rukama nebo si probojovat cestu po naolejovaných schodech.Někteří zákeřňáci si pomazali chodidla bůvolým trusem,aby oponenta znečistili.Někteří objevili speciální techniky boje,díky kterým si později vysloužili čest být nazýváni "Hari" /šampion/.Hari již v součastnosti neexistují,protože většina z nich již dávno zemřela a své znalosti si vzali do hrobu.Během španělské okupace,byli bojovníci zasypáváni deštěm kulek a to zamenalo úpadek Sikaranu.Dnes existuje velmi málo škol zaměřených na původní styl,přesto se část kopů začlenila do kopletní výuky KAE.Název Sikaran v dnešní době může označovat také kopací techniky aniž by byly všechny původní a originální. Vzhledem k zefektivnění boje a novým poznatkům,většina organizací dnes opouští náročné kopy ve výskoku,z otočky nebo na hlavu.

Dumog / Buno
V dnešní době spousta klubů tímto termínem označuje techniky zápasu.Často je také zaměňován za JiuJitsu /BJJ/ nebo Judo,ale to je velmi zavádějící.Dumog se rozvíjel ve farmářských rodinách, které trénovaly techniky na svých carabao /vodní bůvol/.Své schopnosti pak porovnávaly na soutěžích s jinými rodinami.Dumog obsahoval několik základních blokovacích a úderových technik,které si Dumoguero cvičili na palmách /podobně jako v sumo/.Dále to byly především zápasnické techniky např. boj v klinči,strhy,podmety,přehozy,páčení /trangkada/,lámání,zámky a boj na zemi.Velká část byla věnována vychylování,zvyšování citlivosti na soupeřův pohyb a využití jeho vlastní váhy těla. V bojové variantě se používaly prsty do očí,trhání genitálií,kousání,štípání,tahání za vlasy,lámání vazu,škrcení a jiné lahůdky.Dumog je zaměřen převážně na boj bez zachytávání oděvu /žádná kimona nebyla/.Historie je za námi a vývoj jde kupředu,takže pod označením Dumog můžete dnes spatřit i techniky např.brazilského JiuJitsu /a naopak/,ale pořád existují originální techniky,které jsou nezaměnitelné.

Kino Mutai
Tento způsob se vyučuje jen vyjímečně pro svou brutalitu.Jde opravdu o "špinavé" triky boje bez pravidel.Hlavním cílem je kousání a útoky na oči.Základem jsou zápasnické techniky a silný vytrénovaný stisk,který udržuje soupeře v nevýhodné poloze zatímco vy máte volný přístup k hryzání do citlivých míst /krk,nos,uši,tváře,tříslo,bradavky atd./.Poctivým tréninkem se dá zvládnou zakousnutí do několika míst během 10s.Důležité je tedy vědět,jak kousat a kam kousat !Nesnažit se o urvání velkého kusu masa,ale cíleně trhat na více citlivých místech bez přerušení.Pokud soupeř instinktivně uniká pokračuju v úderových technikách.Tento způsob boje způsobuje soupeři těžkou psychickou újmu a pohled na vaši pusu přežvykující něčí část těla může působit opravdu odpudivě.Pokud se někdo rozhodne pro trénink Kino Mutai musí vědět,že toto lze použít jen v ohrožení života a společnost takovou sebeobranu nemusí tolerovat.