Kerambit

15. října 2010 v 17:23 | Severin |  Článek

Mezi nejzajímavější nože současnosti patří beze sporu Kerambit. Pochází z indonéského souostroví a má kořeny i na Filipínách a v Malajsii. Historie tohoto neobvyklého nože je mapována až do časného jedenáctého století. Obyvatelé Indonésie, Malajsie a Filipín používali Kerambit jako základní, multifunkční a užitkový nůž. Původně byl určen pro běžnou činnost vesničanů, jako je práce na poli, řezání lan a provazů nebo loupání ovoce a zeleniny. Podobně jako v jiných zemích se běžný nástroj stal prostředkem sebeobrany. Kerambit byl "oficiálně" světu představen ve Spojených státech koncem 60. let minulého století, i když podle pověstí byl dovezen již na počátku století devatenáctého. Mezi vyznavači bojových umění se stal populární někdy v letech 1970-1980. Jeden z hlavních zastánců této zbraně je Guro Ray Dionaldo, zakladatel FCS - Filipino Combat Systems (Filipínské Bojové Systémy). Guro Ray, zahrnul tuto univerzální zbraň do jeho systému a vícekrát poukázal na efektivitu a praktičnost Kerambitu jako zbraně na obranu


Kerambit je nůž s výrazně zahnutou a oboustrannou čepelí. Jeho tvar je přizpůsoben, aby byl dobře uchopitelný v obráceném držení. Kerambit má také díru v horní části držadla, přes kterou prochází ukazováček, poskytujíc extrémně bezpečný úchop. Právě tvar a způsob úchopu Kerambitu je důvod, proč je velmi obtížné tento atypický nůž zneškodnit. Díky uzavření prstů stejně jako u nůžek je počet vlastních zranění způsobených sklouznutím ruky významně menší. Kerambit se dost podobá drápu tygra nebo jiného velkého dravce. Příroda vybavila některé největší zvířecí lovce přirozenými zbraněmi, aby snadno vnikli do oběti, roztrhali a zneškodnili ji. Příroda neobdařila člověka přirozenými zbraněmi, jako jsou: velké ostré zuby nebo drápy a právě Kerambit je náhradou za tyto chybějící články. Můžeme se podívat na způsob, jakým zvíře dokáže využívat vlastnosti "Kerambitu" při lovu. Existují dvě základní funkce drápu, který způsobí zranění oběti. Ostrý konec drápu se ponoří do těla kořisti a vytvoří ránu po bodnutí. Po zasunutí zubu či drápu, může trhat a párat svou oběť podobně jako nůž. Zvířata, která mají drápy, útočí obloukovým úderem. Obloukový řez maximalizuje zranění a ve stejném čase zahákne a znehybní cíl. Samozřejmě, nemůžeme zcela vyloučit útočení po přímce, čili bodání, protože mějme na paměti, že had používá svůj zub zahnutý ve tvaru Kerambitu přesně v tomto stylu. Tato výjimka neodporuje faktu, že zbraň ve tvaru drápu se většinou používá při útoku po oblouku, který přitáhne kořist na bližší vzdálenost k predátorům. Odpor k přitažení k predátorům vyvolá opačný efekt, kdy se drápy zaryjí ještě hlouběji a způsobí větší poranění.


Příroda nám těmito příklady dokonale demonstruje skutečný potenciál Kerambitu. Jeho design nabízí mnohem více kontroly nad soupeřem a citlivosti v kontaktu. Poskytuje daleko více možností úniku a vlastní ochrany než libovolný kapesní nůž. Bez obtíží umožňuje manipulaci se soupeřovými končetinami a tělem, toho mohou využít cvičenci např. JiuJitsu. Větší stupeň citlivosti a kontroly s Kerambitem dovoluje bojovníkovi lépe manévrovat a způsobit větší či menší stupeň škody na protivníkovi v souladu s legálním či morálním omezením v obranné situaci. Nejvíce se využívá v boji na střední a krátkou vzdálenost, kde jeho přednosti v rukou zkušeného majitele jsou naprosto neoddiskutovatelné. Mnoho lidí zemřelo v boji právě proto, že podcenili jeho smrtící účinky anebo vůbec nestačili zaregistrovat, že jejich protivník je ozbrojen. Menší a slabší člověk, který se brání, může použít Kerambit i proti více ozbrojeným útočníkům a způsobit jim co největší újmu, aby minimalizoval hrozící nebezpečí. Příslušník zákona jako policejní důstojník nebo voják, který se snaží zneškodnit útočníka může využít omezovací schopnost Kerambitu, aniž útočníkovi způsobí smrtelné zranění. Existují i různé napodobeniny bez ostří /např. travel wrange od Kelly Woordena/, které mohou sloužit k zasahování pomocí úderů, hákování nebo odváděcím technikám. Kerambit má různé verze a různé velikosti. Osobní Karambit (menší verze bojového Karambitu) byl určen zejména pro zasažení nervů a kloubů. Díky malé řezné ploše většina poranění není natolik hluboká, aby byla smrtící. Díky tomu může být Karambit považován za nástroj pro sebeobranu. Naopak čepel Karambit Besar (bojové verze) je delší a umožňuje hlubší řezy. Naši předkové si větší délky bojového Karambitu cenili kvůli schopnosti "rozházet střeva nepřátel po zemi". S příchodem funkčních palných zbraní chladné zbraně, stejně jako na Západě, zastaraly a přeměnily se v nože pro běžné využití. V případech, kdy se větší Clurit stal nepoužitelný, menší Karambit byl jako poslední linie obrany zaměřován na oči, varlata, Achillovy šlachy, krční tepny, bicepsy, předloktí a zápěstí. Obzvláště nepříjemným cílem bývala klíční kost. Při perfektním provedení dolů obrácená špička Karambitu zachytí klíční kost a po obrácení dlaně vzhůru vahou vlastního těla kost zlomíte a vyřadíte protivníkovi ruku se zbraní.Kerambit lze také použit k zaháknutí nebo připíchnutí končetiny, použit páku nebo zvýšit účinnost bolestivé poddajné reakce. Lidé mají přirozenou averzi před říznutím. Obecně se pokoušejí dostat vlastní tělo pryč od nože. Na druhé straně Kerambit může být použit jako spouštěč tlakových bodů. V dávných časech byla čepel bojového Karambitu téměř vždy pokryta smrtelným jedem, který účinkoval téměř okamžitě po vstupu do krevního oběhu. K proniknutí do krevního oběhu stačilo i malé poranění. Znalost použití různých druhů hadích, žabích, škorpioních a pavoučích jedů byla považována za základní výzbroj pro boj na krátkou vzdálenost. Tyto jedy byly obávané pro svůj téměř okamžitý smrtící účinek. Zde je možné vidět další důvod, proč se techniky Silatu a dalších systémů, zaměřují při boji na krátkou vzdálenost na znehybnění rukou. Tyto znalosti a praktiky přetrvávají dodnes i na Filipínách, zvláště pak mezi praktikanty Kali.


Kerambit je praktický při základních principech FCS: Princip návnady a princip zaměstnávání všech zbraní. Návnadou nabízíme útočníkovi reakci na stimul, takzvanou fintu, která přinutí soupeře reagovat předefinovaným způsobem. Tento princip nám dovoluje kontrolovat všechny zbraně, které má náš soupeř k dispozici. Tímto chci říci, že minimalizujeme schopnost útočníka používat ruce, nohy nebo jiné zbraně, které má u sebe.Kerambit je výborná zbraň také na boj při časté změně vzdálenosti. Může být kdykoli použit na dlouhou, krátkou i blízkou vzdálenost. I když je efektivní na všechny vzdálenosti, Kerambit je nejlépe použitelný na blízkou vzdálenost; je rychlý, těžko viditelný, těžko se sleduje jeho dráha a pohyb a je téměř nemožné jej odzbrojit.

Výhody Kerambitu:
Je velmi těžké ho odzbrojit.
Nabízí více citlivosti a kontroly než normální nůž.
Jeho design poskytuje plynulost pro několik řezacích technik.
Umožňuje větší transfer energie z těla do nože právě kvůli designu rukojeti.

Nevýhody Kerambitu:
Je náročnější na úkryt kvůli specifickému ohnutí čepele.
Hůře se vytahuje z pouzdra jako klasický rovný nůž.

Výhody Kerambitu daleko převažují jeho nevýhody. Tento starověký nůž bude získávat na své znovuobjevené popularitě, když instruktoři Filipino Combat Systems budou šířit informace jak jej správně používat.


Zdroj: Fma diggest, FCS Kali org., Tactical Club Slovakia, Dipenshi.cz